Tato historická studie má charakter vědecké práce a také vznikla jako výzkumný projekt. Na studii lze pohlížet z několika úhlů pohledu, protože přístup autorky zasahuje do několika kulturních oblastí. Práci lze chápat jako uměleckou v tom smyslu, že rozebírá veduty, pořízené cestovateli-kreslíři v 16. století. Příloha s vedutami tvoří značnou část publikace. Studie má rovněž dimenzi urbanistickou, protože se zabývá městem jako fenoménem a speciálně pak tureckým (osmanským) urbanismem a stavitelstvím. Dále lze práci pojmout jako historickou, protože autorka vysvětluje období turecké (osmanské) expanze na Balkán a v širším záběru pak vykládá novověké dějiny Balkánského poloostrova a jeho významných metropolí. Těžištěm práce je kulturně-historický pohled na města, kterými procházeli cestovatelé v 16. století při cestě z Bratislavy až do Cařihradu. Města jako Budapešť, Visegrád, Bělehrad, Sofie, Edirne a další autorka popisuje z hlediska historického, sociálního a urbanistického, přičemž k popisu využívá dobových městských vedut. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz