Práce věnovaná grafickým metodám, které zachycují elektrickou, zvukovou a mechanickou činnost srdce nebo jiných částí oběhové soustavy, konfrontuje nové teoretické poznatky s dlouholetou klinickou praxí. Hlavní část se zabývá elektrokardiografií, v níž došlo v posledních letech k přehodnocení některých patofyziologických a klinických aspektů na různé EKG obrazy. V dalších kapitolách probírá podstatu a možnosti klinického využití ostatních grafických metod, jako je fonokardiografie, apexokardiografie, polygrafie a echokardiografie. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR