První ucelený soubor Effenbergerových studií, jejichž problematika se týká skladebných a existenčních funkcí uměleckého díla a různých vztahů mezi realitou a poezií, dále konfliktnosti umělecké tvorby, její vývojové dialektiky a funkce iracionality. Tvůrčí umělecký čin se autorovi jeví jako vyvrcholení rozporného napětí vytvořeného dialektickým vztahem mezi imaginací a intelektem. Pozornost věnuje absurdnosti v umění, dadaismu, poetismu, surrealismu, avantgardním hnutím, činnosti K. Teigeho, M. Medka, Z. Havlíčka, M. Nápravníka aj. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR