Z díla nejvýznačnějšího švýcarského spisovatele 19. století, mistra výchovného románu a moderní realistické novely, přináší tento svazek výbor z jeho lyriky a dva cykly novel - "Sedm legend" a "Epigram". Básně obrážejí jeho spojení s přírodou, prostými lidmi i ohlasy bouřlivého politického vývoje v Německu (doba předbřeznová, revoluce r. 1848 a doba po ní), který básníka dovedl "až k osvojení nejvyšší pojmové formy německé revoluční demokracie, filosofie Feuerbachovy" (G. Lukács). V "Sedmi legendách" a v "Epigramu" přetváří a dovršuje autor několik známých biblických námětů, jejichž motivem je láska v rozmanitých podobách. Ze světců se tu stávají lidé s pozemskými vášněmi, slabostmi, rozmary a podivnůstkami, a na jejich příbězích rozvádí autor své názory na vzájemné vztahy muže a ženy, na lidskou, společenskou a kulturní rovnost pohlaví a na podstatu lásky. Zároveň dospívá k vyprávěčskému mistrovství, které se "uměleckou volností i přísností vyrovná klasickému vzoru všech novelistů, Boccacciovu Dekameronu" (F.C. Weiskopf). Zdroj anotace: Národní knihovna ČR