Autor vychází z politických a mocenských poměrů tehdejší Evropy. Dobu středověku rozděluje do čtyř období - konsolidace (vláda Karla Velikého), intenzifikace (12. století), expanze (13. století) a krize(14. a 15. století). Všímá si zejména složitých mocenských a politických vztahů a vytváření významných státních útvarů (císařství a první národní státy). Nesoustřeďuje se jen na politické dějiny středověké Evropy, ale snaží se o komplexní výklad hospodářského vývoje, sociální struktury, náboženského myšlení a kultury. Dostatek prostoru věnuje autor i českým dějinám (jednotlivé osobnosti a klíčové události - Přemysl Otakar II., Karel IV., Jan Hus, Velká Morava, husitství, atd.), které začleňuje do kontextu evropských středověkých dějin. Součástí publikace jsou chronologické tabulky a seznam novější literatury k tomuto tématu. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze