Vzpomínky, navíc beletristicky koncipované nenapsal vědecky erudovaný historik, ale očitý svědek, velitel jedné z nejznámějších a největších sovětských partyzánských jednotek. Popisuje události, jak je viděl, prožil a cítil, avšak mnohdy s příměsí tvůrčí fantazie. V závěru J. Paulík konfrontuje jeho tvrzení s holými fakty. Ukazuje i, že autor vždy nechápal a ani pochopit nemohl mentalitu slovenských vojáků, protože tehdy neznal problémy slovenského státu a jejich odraz v myšlení Slováků. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR