Když dokončil základní školu, zdálo se Mikimu, že je před ním svět otevřený dokořán. Jeho otec se těší na zasloužený důchod, starší bratr Neno získal vysokoškolský diplom a navíc slíbil Mikimu, že ho naučí řídit automobil. Jenž pak znenánadání zaútočí srbská armáda a zabere území, na němž se nachází obec, kde Miki dosud celkem spokojeně žil. Miki a jeho nejbližší příbuzní se tak rázem stávají uprchlíky a hledají azyl v sousedním Chorvatsku - už ovšem bez Nena, který padl do srbského zajetí. Neúplná rodina je umístěna do utečeneckého tábora na jadranském pobřeží, kde jenom bezmocně (zvláště otec) sledují nepříznivé rozhlasové zprávy o vývoji situace. Miki se však vzhledem ke svému mládí snaží žít tak, jak byl navyklý před srbskou anexí. Miluje moderní hudbu, brzy si najde nové přátele, s nimiž navštěvuje zdejší kluby, dostaví se i první citová vzplanutí a nesmělé lásky. Po dvou letech si ale uvědomuje, že je ve svém okolí považovován za občana spodní kategorie, jenž zde vlastně v budoucnosti nemá žádnou jistotu. Po jednom ostrém konfliktu s místním recepčním proto dospěje k osudovému rozhodnutí... Zdroj anotace: Národní knihovna ČR