Výbor povídek z díla současného estonského spisovatele a dramatika, odměněného Stalinovou cenou. Povídky byly psány v letech 1931-1948 a líčí život a sociální poměry všech vrstev estonského lidu v průběhu těchto let: krize, nezaměstnanost, bída, licoměrná dobročinnost náboženských organizací, podzemní práce komunistických buněk za nacistické okupace a účtování se zrádci a velkokapitalisty po osvobození Rudou armádou. Hrdiny povídek jsou převážně proletářské děti a mladí lidé; v titulní povídce autor symbolicky ukazuje, jak estonský lid již uprostřed válečných událostí počínal připravovat návrat k mírovému životu a budování. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR