Ve své poslední knize se zamýšlí nad životem i jeho koncem a možnostmi, jak s využitím budoucí stále se zdokonalující techniky (nanotechnologie, kryonika, kybernautika, kyborganizace,..) dosáhnout nesmrtelnosti nebo alespoň proměnit umírání a smrt v důstojný a nejzazší výlet do vyšších sfér vědomí. Když byla T. Learymu v roce 1995 diagnostikována rakovina, rozhodl se proces vlastního umírání pečlivě sledovat a analyzovat a též ho medializovat. Zpočátku poskytoval spoustu rozhovorů, byl natáčen, jeho stav byl sledovaný na Internetu. Ke konci se však uchýlil do soukromí a obklopil se nejbližšími. A právě osobní vzpomínky jeho přátel a rodiny tvoří závěrečnou část knihy. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze