Třetí díl zachycuje vyvrcholení sevastopolské tragedie. Neschopnost vyššího velitelského sboru (generálů Menšikova, Gorčakova, Kotzebua a j.), desorganisace týlu a hospodářská i technická zaostalost země způsobily, že ruská vojska, která po jedenáct měsíců odolávala přesile nepřátel, musila opustit bašty na jižní straně Sevastopolu a ustoupit za Velkou rejdu. Krymská porážka otřásla samými základy carismu, nezlomila však statečnost a sílu ruského lidu. Proto závěr knihy, líčící narůstání revoluční situace po skončení války až do "osvobození" rolníků r. 1861 a obrození duchovního života Ruska v 50. a 60. letech, vyznívá optimisticky. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR