Univerzitní profesor, dočasně bez rodiny, se na svém studijním pobytu v Berlíně snaží napsat studii o Tizianovi. Inspirace však nepřichází a proto je třeba se nějak zaměstnat: úklidem, procházkami po městě, plaváním, návštěvou galerie a hlavně nekonečným přemítáním. Popisy nicnedělání, zcela běžných potíží a každodenních rituálů se střídají s vážnějšími úvahami o umění a hlavně o fenoménu televize, přičemž nechybí specifický humor a ironie. Anabáze našeho hrdiny končí návratem manželky a syna z prázdnin. Autor patří k současným úspěšným pokračovatelům tradičního antirománu. V této útlé knížce nám odhaluje rozpoložení spisovatele při tvůrčím procesu; zaujme vytříbeným smyslem pro detail a neotřelým jazykem. Inspirativní čtení pro náročné. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze