„Rád bych dokázal, že Bedřich Smetana byl komponista srovnatelný s Franzem Lisztem a že jeho hudba patří na světová pódia.“ To je odvážné krédo, se kterým se do této nahrávky pustil Miroslav Sekera. Sám je výjimečným sólistou i zkušeným a vyhledávaným komorním hráčem (pravidelně spolupracuje s Josefem Špačkem, Radkem Baborákem ad.). Spojení Smetany a Liszta není nijak překvapivé: oba byli vynikající pianisté a klavír sehrál důležitou roli zejména v prvních desetiletích jejich životní a umělecké dráhy. Liszt byl Smetanovi velkým vzorem, což dokládá i poznámka v jeho deníku: „S pomocí a milostí Boží budu jednou v technice Lisztem a v komponování Mozartem.“ Jejich korespondence a několikeré osobní setkání později vyústilo v přátelství. Zatímco Lisztovo klavírní dílo se těší velké pozornosti, klavírní Smetana si stále hledá cestu do širšího povědomí. Již první cyklus charakteristických skladeb Bagatelles et Impromptus (1844) dvacetiletého Smetany obsahuje rysy typické pro celou jeho klavírní tvorbu. Pětiletý pobyt ve švédském Göteborgu i setkání s Lisztem posílily Smetanovo směřování k programní hudbě. To se promítlo i v několika virtuosních klavírních skladbách z té doby, včetně klavírní básně Macbeth a etudy Na břehu mořském. Sekerova interpretace dává v plnosti zaznít Smetanově genialitě i jedinečnosti, kterou tak dobře známe z jeho symfonických básní – a teprve ji objevujeme i v díle klavírním. Objevování klavírního Smetany skrze Liszta. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU