V první stati, "Lumírovské období české literatury", věnuje Josef Polák pozornost především politickým poměrům v českých zemích v období nástupu a tvorby generace, jejímž orgánem se stal časopis Lumír, osvětluje otázku tzv. kosmopolitismu lumírovců a ve stručném přehledu věnuje pozornost třem hlavním představitelům této generace: J.V. Sládkovi, J. Zeyerovi a J. Vrchlickému. V druhé stati, nadepsané "Vrchlického život a dílo", zaznamenává Vítězslav Tichý chronologicky nejvýznamnější události básníkova života a podává přehled jeho činnosti básnické, překladatelské, redaktorské i profesorské. V nejrozsáhlejší studii třetí, nazvané "Básník života a lásky", rozebírá K. Krejčí tři hlavní úseky díla Vrchlického: Ohlas životních zkušeností, prožitků, zklamání i úspěchů v básníkově lyrice, touhu po zašlém životě minulosti i sen o dokonalém životě budoucnosti v jeho epice a posléze obhajuje a dokládá Vrchlického vlastenectví. Zdroj anotace: NK ČR