Frekvenční charakteristiky probírá autor v souvislosti s charakteristikami, jejichž Laplaceův obraz je funkcí impulsovou. Zabývá se vzájemnými integrálními vazbami frekvenčních charakteristik, jejichž vazby vyjadřuje pro širší třídu přenosových funkcí pomocí regularizace integrandu v nekonečnu a užitím distribucí. Pozornost věnuje i mezním vlastnostem frekvenčních charakteristik, ke kterým dospějeme, necháme-li póly nebo logaritmické singulární body blížit z levé poloroviny na imaginární osu. Tři páry frekvenčních charakteristik a komplexní frekvenční charakteristiku definuje pomocí hraničních hodnot funkce přenosové, jejího logaritmu a její logaritmické derivace.