Autor monografie, Xavier Galmiche, profesor české literatury na pařížské Sorboně, se v interpretacích díla Vladimíra Holana vyhýbá mechanickému a čistě sémantickému výkladu textů, sleduje především jejich kontext, snaží se zachytit jejich místo v rétorickém systému a pochopit mentální i filozofický mechanismus, jemuž slouží. Současně ukazuje jak dramatické události 20. století ovlivnily proměnlivost Holanova básnického díla, od avantgardy přes neosymbolistní a orfické počátky v třicátých letech, přes poezii-dokument a narativní formy, až k metafyzickému existencialismu. V básnickém vývoji byl dialektický moment narativní poezie rozhodující, z uvedené dynamiky se zrodila Holanova poezie přeludů, prostřednictvím metody zpřítomění rozmanitého, což výsostně praktikuje v Noci s Hamletem v šedesátých letech. - Jako Orfeus propůjčuje Holan svá ústa Slovu. Evropská literatura vidí Vladimíra Holana jakožto mýtického básníka čarovného města na Vltavě. (Ripellino). Francouzský bohemista spatřuje ve Vladimíru Holanovi především básníka sofistikovaných vizí, filosofa a křesťana, který byl disonantním tvůrcem. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz