Románové pásmo s životními osudy jednoho z příslušníků ruské inteligence, která připravila povstání proti carskému despotismu dne 14. prosince 1825. Autor vystopoval, jaký podíl měl na tomto nezdařeném děkabristickém povstání mladý básník po předcích německého původu Vilém Karlovič Küchelbecker, druh Puškinův a Gribojedovův, zvaný "Kjuchlja", vzor pro Puškinova snivého a básnického Lenského z Eugena Oněgina. Tento vznětlivý a prchlivý chlapec se po studiích v carskoselském lyceu, po pobytu v Paříži a nucené účasti v kavkazských bojích s domorodými kmeny vrací do Ruska jako novinář a živoří tu jako snílek-revolucionář. Předčasně vyvolané povstání, jehož se Vilém, prodchnutý ideami Velké francouzské revoluce, účastní jako horlivý spoluorganisátor, muselo se však skončit katastrofou, protože jeho iniciátoři, hrstka šlechtické inteligence, nehledali oporu u lidu, pro který vlastně chtěli bojovat. Našli odezvu jen u několika gardových pluků, které nestačily smést při slavnostní vojenské přísaze ani ministry ani nového cara Nikolaje který nastoupil na trůn po abdikaci následníka Konstantina. Vilém pak mizí v carských pevnostech a deportován na Sibiř umírá po 20 letech. (1. překlad vyšel r. 1930 s názvem "Básník a buřič", 2. vyd. r. 1945 s názvem "Konec revolucionáře".) Zdroj anotace: Národní knihovna ČR