Teorie efektivnosti je autorem rozvíjena v jejích speciálních aspektech a se zaměřením na výrobní sféru v našich i mezinárodních poměrech. Zvláštní pozornost věnuje stimulu času a senzitivitě v propočtech efektivnosti,rozebírá soustavu syntetických technickoekonomických kritérií a ukazatelů. Na závěr si všímá i efektivnosti výzkumné a vývojové činnosti a problém chápe ve vztahu k vědeckotechnické revoluci. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR