Básně Elsy Aids jsou plné pochmurné noční atmosféry, v níž nehybné, znavené, mnohdy jakoby i ranami osudu ubité tělo člověka dává nahlédnout do svého života a podává o sobě zprávu, koncipovanou v temných obrysech a náznacích. Jsou to zjitřené obrazy samoty, která vytrvale, až zběsile útočí a neustále nahlodává lidské obranné reflexe. Noční tma není pro autora proto žádným konejšivým pojmem, ale právě naopak tou nejtemnější kategorií, z níž k němu promlouvají úzkostné stíny a vidina blahodárného či posilujícího spánku je téměř navždy vzdálenou chimérou. Básník v těchto hodinách viditelně trpí a patrně z tohoto jeho neklidu pak vznikají i tyto verše, které vypovídají o stavu jednoho lidského nitra uprostřed bezhvězdně plynoucího času. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz