M. Hrebenda byl rázovitý písmácký zjev mezi slovenskými buditeli. Horlivý čtenář v mládí přišel o zrak, stal se ponocným, pastýřem, obecním chudým, ale knihy neopustil: prodával je po vesnicích od kalendářů po "Slávy dceru" a sám příležitostně veršoval. Jeho průvodcem, předčitatelem i písařem je pasáček Samko, který se tak dostává do nového světa. Slepý stařec se stará o hocha jako o vlastního, vzněcuje v něm smysl pro poesii, vypravuje mu o svých návštěvách u Kollára a Štúra a seznámí jej osobně s mnoha tehdejšími spisovateli (Š.M. Daxnerem, J. Chalúpkou, G. Belopotockým a j.). Oba spolu prožívají pestré příhody, zvláště když při získávání čtenářů narážejí na časté neporozumění. Nedávají se však odradit a nakonec se odškodní účastí při památném založení Matice slovenské, k němuž také skrovnými silami přispěli a jehož průběh sleduje čtenář očima Samkovýma. Kniha končí Samkovým vstupem na první slovenské gymnasium právě založené v Revúci Zdroj anotace: NKP