Z vlastních zážitků a vzpomínek i z vyprávění starších pamětníků vytvořila M. Š. obraz života prosté šumavské chalupnice Anny a její rodiny. Anna, selská dcera, která se provdala do hor za chudého dřevaře a chalupníčka, získala v novém prostředí zkušenosti, kterých by se jí na selském statku nikdy nedostalo. Poznala zblízka život chudých a vyvyšování majetných, nedala se oklamat hesly a krásnými řečmi pánů, neboť nejlépe věděla, jak vypadá skutečnost. Nezatrpkla však a podržela přímost, mravnost a ryzost charakteru, jež také vštěpovala všem svým dětem. Odchovala jich pět, děti, které prodělaly s ní cestu všech českých lidí od doby končící monarchie rakouské přes první republiku a okupaci až po slavné květnové dny. I když každý z jejích synů měl jiné povahové rysy, přece se všichni nakonec sešli na stejné cestě: cestě boje proti nenáviděným okupantům. Ačkoliv v tomto boj i padl její nejmilejší syn, přece může Anna odejít spokojeně ze života, neboť svůj úkol zde na světě splnila: vychovala čestné a hrdé lidi, jejichž "cesta životem je cesta svobodných lidí". Zdroj anotace: Národní knihovna ČR