R. 1884 odchází do Kazaně a je pevně rozhodnut, že bude studovat na universitě. Avšak v každodenním zápase o chléb se brzy rozplynuly jeho sny. Za výdělkem chodil na Volhu, pracoval na Ustě, v přístavech, kde bylo možno vydělat si celodenní dřinou dvacet kopějek, řezal dříví, tahal náklady. Za nečasu se ukrýval ve sklepě polorozbořeného domu, kde žili a umírali toulaví psi. ("Pamatuji se dobře na tento sklep: byl jednou z mých universit.") Rok žil v kazaňských brlozích mezi bosáky, nakladači a zloději. Poslouchá žhavé diskuse v "sebevzdělávacím kroužku" studentů, obrovský vliv však na něho má "nelegální knihovna", většinou rukopisná, kde se seznamuje s Černyševským, Pisarevem a pod. Sedmnáctiletý pracuje v preclíkárně (viz pov. pekař Semjonov), kde již může sám poučovat vykořisťované dělníky a je organisátorem jejich stávky. "Nikdo z největších spisovatelů naší země nezažil tolik příkoří a krutosti od pánů-vykořisťovatelů jako náš Gorkij. To všechno ukulo jeho nesmiřitelnost a revoluční nenávist ke kapit. zřízení a nezvratnou víru v osvoboditelskou sílu komunismu," řekl V.M. Molotov. Životopisná trilogie je klíčem k pochopení G. díla. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR