Příběh Oidipa, jenž se nevědomky oženil s vlastní matkou, když předtím zabil svého otce, byl znám ve starém Řecku již několik set let před vynikajícím zpracováním dramatika Sofokla. V různých dobách našeho věku (viz romantici prvnípol. min. stol., klasičtí filologové na přelomu století, Freudova psychoanalysa) panoval potom rozličný názor na tuto tragedii o tyranu (dnešní překlad zdůrazňuje také toto označení a uvádí termín "vladař")Oidipovi a jeho krvesmilstvu. Tyto názory podrobněji rozvádí a definuje ve svém obsáhlém doslovu překladatel, který také poukazuje na společenský problém, jenž je jádrem dramatu "Oidipús vladař je drama boje o záchranu obce ...V celém průběhu děj je ukazován bezprostřední vztah mezi Oidipovým individuálním osudem a kolektivním osudem Théb." - Překlad samotný, od Sohajova překladu r. 1856 celkem šestý v české lit., se řídil hlediskem srozumitelnosti a snahou vytvořit český text dokonale mluvný a spádný a vystihnout i v české versi typické znaky řecké tragedie. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR