Nevgan kráčel mezi umírajícími spolubojovníky, milosrdně přeřezával jejich sípající hrdla a rozbíjel vyhřezlé mozky. Byl ještě velmi mladý, ale již zažil stovky podobných obrovských bitev. Jeho chlapecká tvář byla plná šrámů a předčasných vrásek a jeho plnovous byl hrubý a neupravený. V mozolnatých, sukovitých rukou držel dlouhý meč a zamračenýma očima obhlížel pole, které bylo plné mrtvých, jejichž krev se vpíjela do mazlavého bláta. Déšť bičoval zemi, stékal po mečích, mísil se s krví a tvořil šarlatové potůčky. Vpadlé oči mrtvých se dívaly na oblohu, jejich ústa byla po posledním smrtelném výkřiku otevřena a nyní je plnila dešťová voda. Mrtví vojáci tak zaplatili daň za svoji statečnost. Jejich těla teď znečišťovala pole a sloužila za potravu krkavcům. Oron Nevgan už dávno neválčil pro slávu a obdiv žen, proto, že byl válečník. Nyní byl civilizovaný a válčil pro peníze. Nechal se zaměstnávat nejmocnějším generálem Attlumy, mužem jménem Amrik, kterého jeho vojáci přezdívali Býčí muž. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz