Tři básnické skladby z konce 14. a počátku 15. století jsou svědectvím třídních protikladů vyhrotivších se v době Karla IV. a Václava IV., jež pak vedly k husitské revoluci. Ve formě dialogů vede v "Podkoním a žáku" spor panský sluha a univerzitní student o to, kdo z nich má lepší živobytí. Spor "Svár vody s vínem" o to, kdo z obou je lepší a světu užitečnější, má řešit protiklady mezi stavem duchovním a světským (měšťanským). Třetí satira "O ženě zlobivé" radí muži, co má dělat, má-li ženu nemilou a bije-li ho. Autory satir neznáme, ale způsob jejich práce připomíná skladbu "Nová rada" od Smila Flašky z Pardubic. Básníci satir jsou mluvčími zájmů tehdejšího měšťanstva. Nové tematice a pokrokovému poměru ke skutečnosti odpovídá i přístupnější forma, jazyk a styl. Vyhrocení sporů v satirách není však kriticky hodnoceno, rozpory mezi stavy nejsou zplna odhalovány. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR